Technika jízdy: 7 tipů pro větší jistotu a plynulost na trailu

Horská cyklistika není jen o šlapání do pedálů. V náročném terénu nebo při rychlých sjezdech hraje klíčovou roli technika, držení těla a kontrola nad kolem. Se správnou technikou jízdy budete jezdit bezpečněji a s větší radostí.

Mnoho hobby bikerů podceňuje, jak zásadní je dobrá jízdní technika pro kontrolu a bezpečnost. Kdo neví, jak správně brzdit, přesouvat váhu nebo volit ideální stopu, snadno v zatáčkách ztrácí stabilitu nebo raději slézá před překážkami. Přitom jde často jen o základní chyby, kterým se dá snadno vyhnout – právě na to se zaměřují kurzy jízdní techniky.

Jedním z klíčových prvků je správná základní pozice. Ta zajišťuje rovnováhu a rychlé reakce při výjezdech, sjezdech i technických pasážích. Obzvlášť důležitá je na uměle vytvořených trailech s vlnami, klopenkami a menšími skoky – tzv. flowtrailech. Ty díky plynulé jízdě představují ideální vstup do světa MTB – ale i pokročilí a profíci si tu přijdou na své.

Aby byl začátek jednodušší, tady je sedm základních technik, díky kterým si na kole udržíte správný postoj.

Na kole sice většinu času sedíte, ale u základní pozice platí: umět stát! Právě tenhle postoj je výchozím i cílovým bodem pro všechny důležité situace – od zatáčení po brždění.

Jak na to správně: Postavte se na střed kola, nad osu pedálů, přičemž oba pedály jsou ve stejné výšce. Postavte se vzpřímeně a rozložte váhu rovnoměrně na oba pedály. Paty tlačte dolů. Abyste mohli tlumit nárazy a nerovnosti, lehce pokrčte kolena a lokty. Lokty směřují ven a brada směrem k řídítkám. Zaměřte pohled daleko dopředu, abyste mohli rychle reagovat na terén. Ukazováčky mějte na brzdových páčkách, takže jste připraveni kdykoliv brzdit.

Aby bylo projetí zatáčky bezpečné, musí spolupracovat hlava, ruce, ramena i boky. Při sportovní jízdě se do zatáčky nenajíždí vzpřímeně – kolo se naklání dovnitř, tedy směrem k zemi. Pro lepší stabilitu v náklonu se těžiště přesouvá na vnější pedál, který je dole.

Jak na to správně:

• Lokty a kolena jsou lehce pokrčené a pohyblivé. Tělo tak automaticky odpružuje nerovnosti a zároveň se těžiště přenáší dolů, díky čemuž drží kolo v zatáčce lépe.

• Čím širší oblouk zvolíte, tím lépe. Zatáčku začněte najíždět z vnější strany, ve vrcholu ji stáhněte k vnitřku a na výjezdu se nechte opět vynést ven. Díky tomu vás to tolik "nehodí" do strany a můžete projet rychleji a bezpečněji.

• V zatáčce byste měli brzdit jen velmi jemně – nebo ještě lépe, vůbec. Prudké brždění v zatáčce je jednou z nejčastějších příčin pádů.

• Co se týče směru pohledu: Když najíždíte na zatáčku, díváte se do její přední části. A když do zatáčky vjíždíte, zaměřte pohled už na její konec. Během průjezdu zatáčkou by měl váš pohled plynule sledovat trasu – neměl by být upnutý na jedno místo.
  
  

V náročném terénu se většina hobby jezdců příliš soustředí na prostor těsně před předním kolem. Jenže takhle nelze dobře zvolit ideální stopu a je těžké včas zareagovat na překážky, jako jsou kameny nebo kořeny.

Jak na to správně:

• Pohled by měl neustále přecházet mezi místem těsně před kolem a několika metry před vámi. Čím rychleji jedete, tím dál dopředu byste se měli dívat. Jen tak si najdete ideální stopu, pojedete plynule a zvládnete včas reagovat na překážky v terénu.
  
  

Zkušení jezdci používají téměř výhradně přední brzdu a mají k tomu dobré důvody: při stejné síle na páčce má přední brzda téměř dvojnásobný brzdný účinek oproti zadní. Zadní kolo se totiž snadno zablokuje, což prodlouží brzdnou dráhu a výrazně ztíží ovládání kola. Efektivní a bezpečné brždění přední brzdou ale vyžaduje cit a aktivní práci s těžištěm.

Jak na to správně:

• Z výchozí základní pozice posuňte těžiště dozadu.

• Zachovejte středovou pozici těla, ale více pokrčte ruce a posuňte těžiště mírně šikmo za sedlo.
  Důvodem ohnutí paží je, abyste si i při silném brždění udrželi možnost kolo ovládat.

• Čím silněji brzdíte, tím výraznější musí být vyrovnávací pohyb těla. Jakmile přestanete brzdit, vraťte se zpět do základní pozice.

• Pokud se vám zablokuje některé kolo, okamžitě uvolněte příslušnou brzdu a pak opět jemně hledejte její maximální možný účinek.

Při velmi prudkých sjezdech má zadní brzda jen malý efekt. Tip: Správné dávkování brzdné síly mezi předním a zadním kolem – které se liší podle sklonu a povrchu – je potřeba neustále trénovat, aby se z něj stala automatická dovednost.

Při prudkém výjezdu se zpravidla jezdí v sedle – to zajišťuje lepší přilnavost zadního kola a klidnější jízdu. Aby přední kolo zůstalo na zemi, je potřeba přikrčit trup nízko nad řídítka. Lokty by měly být co nejblíže u kolen. Horní část těla zůstává klidná a svaly napnuté – tím vzniká stabilní základ pro efektivní šlapání.

Ruce působí na řídítka tahem směrem dozadu a dolů, a to souhlasně s nohama – tedy pravá noha, pravá ruka atd. Zbytečný pohyb řídítky ztěžuje vedení kola po ideální stopě. Čím je stoupání prudší, tím více se přesuňte na špičku sedla.

A ještě důležitá věc: při výjezdu je klíčové šlapat rovnoměrně a silově – zběsilé a nepravidelné šlapání rozkmitá celé kolo a ubere na stabilitě.

S dobrou technikou to není žádná věda – i na strmém kopci se dá v pohodě rozjet. Klíč je v tom, přenést těžiště dopředu. Nejlépe tak, že si sednete na špičku sedla, pokrčíte ruce a trup přiblížíte k řídítkům. Pohled směřuje dopředu, přesně tam, kam chcete jet.

Při rozjezdu by měla být jedna kliková páka (pedál) rovnoběžně s dolní trubkou rámu – tedy ve vodorovné poloze. Převod zvolte podle sklonu svahu. A pozor – i po rozjezdu zůstaňte chvíli v této pozici, dokud nezískáte stabilitu.

Začátečníci často ze strachu zůstanou při sjezdu sedět v sedle. Jenže při jízdě z kopce byste se měli co nejdříve zvednout ze sedla a přejít do základní pozice (viz bod 1)!

Díky tomu můžete rychleji přenášet váhu, lépe tlumit nerovnosti a okamžitě reagovat při řízení.

Přejeme spoustu parádních chvil a zážitků, na které se jen tak nezapomíná. S trochou techniky v ruce bude jízda bezpečnější – a hlavně ještě větší zábava. A kdyby tvé kolo potřebovalo trochu péče? Stavte se u nás na servis v INTERSPORTu, postaráme se, aby šlapalo jako hodinky.