Polygon Strattos S4 pod drobnohledem

Testováno pro vás: Polygon Strattos S4 nabízí sportovní výkon a kvalitní design za dostupnou cenu.

I přes stále rostoucí trend gravel kol nebo silničních modelů na kotoučových brzdách neřekly ještě silničky na ráfkových brzdách poslední slovo. Ať už v top segmentu, pro náročné vyznavače klasiky, tak hlavně v základních cenových kategoriích budou ráfkové brzdy stále plnohodnotnou alternativou. To platí i pro testované silniční kolo, které je nejdostupnějším provedením své řady a přestože má dražšího sourozence na kotoučovkách nebo hodně podobnou gravel variantu, může oslovit začínající adepty silniční cyklistiky.

Když se na Strattos podívá laik, rozhodně si díky provedení rámu nebude myslet, že jde o kolo za „dvacku“, což je aktuální akční cena, za níž Intersport kolo nabízí. Dokonale vyhlazené svary a přechody spojů hlavové i středové oblasti předního rámového trojúhelníku totiž docela úspěšně imitují karbonovou konstrukci, a přitom z uhlíkových vláken je zde pouze přední vidlice, zatímco rám je z hliníkové slitiny. Konická hlavová trubka naprosto hladce přechází do širší horní trubky a té spodní s profilem obrácené pagody. Tady se napojení opravdu povedlo a totéž platí pro korunku vidlice, která rovněž naprosto čistě navazuje na spodní ložisko. Vidlice pak štíhlým a ostrým profilem svých nohou ideálně koresponduje se štíhlými sedlovými vzpěrami napojenými níž na sedlovou trubku. Patky jsou klasicky na rychloupínák, což platí i pro zadní stavbu, ale tady si dovolím kritiku příliš dlouhých táhel upínáků, která trčí ven z matic, pilka na železo určitě přijde ke slovu.

Hlavní rámový trojúhelník má hladké spoje i u středového pouzdra, kde stranově výrazně rozšířený profil spodního konce sedlové trubky přispívá k celkové torzní tuhosti. Předek je perfektně tuhý a jediná flexe je cítit spíš jen z výpletu a napojení štíhlejších řetězových vzpěr. Ty mají pro lepší tlumicí schopnosti lehké boční prohnutí a minimalistickými patkami přechází do tenkých přímo tažených sedlových vzpěr kruhového průřezu.

Silniční minimalismus a sportovní zaměření kola se tady podepsaly na absenci závitů pro blatníky či nosič, takže v tomto směru by byl volbou spíše gravelový model, tohle je sportovní silnička a přestavba na „zimáka“ by si vyžádala nějaké objímky se závitem.

Nerušený hladký design doplňuje vnitřní vedení kabeláže, která vstupuje do spodní i horní trubky za hlavou skrz plastové průchodky. Před středovým pouzdrem vystupuje bovden přesmykače se spodním tahem a bovden přehazovačky zase pokračuje dovnitř do řetězové vzpěry. Jediné, co tedy trošku narušuje celistvost designu je výstup bovdenu zadní brzdy na horní straně vrchní trubky, ale s ohledem na cenu kola to lze přejít bez jakékoliv kritiky. Design kola jako celku totiž díky profilaci trubek, konstrukci rámu a kombinaci šedého základu s barevnými prvky vůbec nevypadá špatně.

Osazení desítkovou sadou Tiagra už díky jejímu designu, jenž udělal obrovský posun směrem k dražším sadám hlavně na klikách, rozhodně není na pohled laciné. Volba převodníků 34-50 je rozumným kompromisem do kopců i na roviny, ačkoliv v balíku bude padesátka spolu s dvanácti zuby nejmenšího pastorku už přece jen trochu málo. Jenže tohle kolo počítá spíše s rekreačním ježděním než nějakými výkony, takže je to rozumná volba a do kopců pak největší osmadvacítka vzadu rovněž není na ty největší extrémy. Kdo by chtěl trochu sportovnější pojetí cyklistiky, sáhne asi po trochu dražším modelu Strattos S5D, který je na diskové stopětce a má širší převodový rozsah. Zůstaňme tedy u základu, jenž prokázal slušné jízdní vlastnosti a především hladký chod řazení s do dlaně perfektně padnoucími brzdovými pákami. Vlastní výplety obuté do osmadvacítkových plášťů jedou celkem slušně, ale samozřejmě zde s ohledem na celkovou hmotnost kola i tuhost výpletů trošku zapomeňme na nějak omračující akceleraci. Přesto si kolo dokáže skvěle držet zvolené tempo a i do kopců nějak nevadne. Největší testovaná velikost XL (54) byla pro 189cm jezdce optimální a zvládla by i trošku vyššího, přece jen je posed nepatrně delší. Takhle ale byla výška řídítek v ideálním sportovním poměru k výšce sedla, vyšší jezdec už by možná chtěl řídítka trochu výš. Tady kolo posedem jezdce tak úplně nerozmazluje a rozhodně není nějak výletnický, spíše patří do sportovnější kategorie. Delší geometrie ale i tak nabídla příkladnou ovladatelnost a kolo přes stabilitu ve vyšších rychlostech dokáže dobře manévrovat i v těch nižších a předek točí opravdu hbitě. Rozmazlenost z pevných os a sportovních výpletů sice dá občas pocítit určitý rozdíl mezi chirurgickou přesností a rekreačně sportovním projevem, ale Strattos se vůbec nechová špatně. Rám je hodně tuhý a předek nic nezkresluje, takže jen zmíněná menší flexe kolem řetězových vzpěr při silovém záběru ze sedla občas ubere na výkonu. Úchop za páky je přirozeně sportovně natažený, štíhlejší profil horní části řídítek je v dané kategorii klasikou a řídítka s rozumným „dropem“ se dobře drží i dole. Navíc i v přední části oblouku je pro dlaně dostatek místa, aby dosáhly na páky. Komfortní sedlo se štíhlou sedlovkou k tomu a co se týká posedu i úchopu, nebylo si nač stěžovat. Výkon brzd je samozřejmě klasikou a  tady se návyky z kotoučovek prostě objeví, takže nutnost trochu víc vzít za páky je tak trošku návratem zpátky, ale dávkování výkonu je přesné.

Kdybych chtěl nějak kritizovat, vlastně ani nemám co, protože kolo jako celek splňuje sportovně rekreační požadavky a nevyžaduje co do ovladatelnosti nějak zkušeného jezdce. Podrží jej v rychlosti a současně mu nenabídne líný projev, vše adekvátně hmotnosti a ceně nebo šířce obutí či tuhosti výpletů. Rám jako takový se docela povedl a geometrie je dobrým základem pro dlouhé hodiny v sedle. To podporují i širší pláště s lehce univerzálním vzorkem i na horší asfalt, kde docela slušně držely. Sklápění do zatáček nebylo kolu vůbec proti srsti a jezdec si užívá hlavně ty táhlé ve vyšší rychlosti. Když počítá s určitou mírou akcelerace poplatnou celku, bude spokojený i v tomto ohledu. A v neposlední řadě chválím i tlumení rázů, kde přední vidlice odvádí slušnou práci a zadní stavba v tom za ní nějak moc nezaostává. Kdybych chtěl víc pohodlí, nasadím snad jen silnější omotávku, aby byl horní úchop řídítek komfortnější, jinak nemám žádnou výtku. Na delší jízdy ve sportovním, ale ne závodním pojetí je to tedy spolehlivý parťák a pokud nemáte ambice zdolávat každý kopce v okolí silově ze sedla, pak jen těžko hledat slabiny.

Geometrie

• Velikost: 55 (XL)
• Úhel hlavy: 73°
• Úhel sedlový: 74°
• Horní vodorovné: 570 mm
• Délka sedlový: 550 mm
• Zadní stavba: 415 mm
• Rozvor: 1006 mm
• Hlavovka: 185 mm

✅➕ Plus: ovladatelnost, komfort, drží tempo      ❌➖ Mínus: dlouhé rychloupínáky