BĚŽECKÉ VYBAVENÍ: Testujeme produkty "v akci"

Běžecké tričko Friso IV

Mou základní vrstvou bylo tričko Energetics Friso IV. Stylové a přesto nenápadné krátké triko, které neplaší svým vzhledem lesní zvěř v okolí jednoho kilometru. Je vypasovaného přiléhavého střihu, což já se svou štíhlou kočičí postavou vítám. Nikde nepodfukuje, rukávy neplandají, límec neškrtí, při bližším pohledu je tričko jemně děrované, aby vzduch mohl cirkulovat, technologie Dry-plus funguje jak má, materiál je z 89% polyester s příměsí elastanu, takže veškerý pot se odpařuje od těla dále a udržuje mou tělesnou teplotu v normálu. Na intervalovém tréninku na oválu nikde nepřekážel v rozsahu pohybu, na hladké desítce jsem jej na sobě ani nevnímal. Není co bych mu vyčetl, snad bych mu přidal nějaký reflexní prvek.

Běžecké kalhoty Striker II

Reflexních prvků dostatečné množství měly naopak mé běžecké legíny Energetics Striker II. Přestože jsem kraťasový typ, který nasazuje dlouhé gatě až s teplotou okolo nuly, dal jsem těmto dlouhým šanci. Už když jsem se do nich soukal v kabince, říkal jsem si: „Olalá, teď mi prasknou a udělám si rozparek od kotníku až po zadek.“ Naštěstí se nestalo. Nemají totiž u nohavic zip, jsou velmi elastické, takže se do nich leze jak do druhé kůže. Mají povedenou technologii plochých švů, čímž jsem je na sobě vůbec necítil. Až jsem se v zrcadle udivil, jaké mi legíny vykouzlily hladké ženské obrysy. Nešlo odolat abych si nepohladil kvadriceps. Zase mají pěkně propracovaný Dry Plus systém odvodu potu, jsou na přední straně stehen perforované, systém rychlého schnutí a účinného odpařování funguje, nepoznal jsem s nimi vlka ani na nekonečném deštivém horském ultra závodě. Jak už jsem zmínil, mají mnoho reflexních prvků, při osvícení čelovkou jsem zářil jako měsíček. Do zadní kapsičky na zip si obvykle dávám rezervní padesátikorunu, když náhodou přepálím trénink a potřebuji si koupit energii nebo se dopravit prostředkem domů.

Běžecká vesta Bayolo V

Na zmíněném ultra závodě v Rychlebských horách mi byla nenahraditelným společníkem i běžecká vesta Energetics Bayolo V. Přední prošívaná část s polyesterovou výplní udržela mou provozní teplotu a psychickou pohodu jak při brzkém ranním startu, tak na hřebenech kopců, kde se o mě vítr těžce pokoušel, ale i při pozdním chladném nočním doběhu do cíle. Stojáček u krku ochránil proti profuku, díky patnácti procentům elastanu pružná čast na zádech a v podpaží nebránila v pohybu, do postranních kapes se mi vlezla mapa, kapesníky i občerstvení, které jsem si v závodě syslil na později. Spodní část bych uvítal vypasovanější. Pokud nejste zimomřiví jako já a dokážete se rychlým tempovým během dostatečně zahřát, pak tuhle vestu třeba jako já v silničním závodě na deset kilometrů využijete pravděpodobně jen při rozbíhání a zahřívání, poté ji odložíte a v cíli se do ní mile rádi vrátíte.

Běžecký pás RB Single

Už minimálně kvůli bezpečnosti je vhodné s sebou mít mobilní telefon, který si rád dávám do nenápadných běžeckých ledvinek jako je například Energetics RB Single. Prostorově se přizpůsobí všem telefonům a ještě určitě zůstane místo na nějakou energetickou tyčinku i klíče. Má obrácený zip dovnitř s voděodolnou úpravou, vnitřek kapsy je pogumován. Reflexní pás po celé délce kapsy dává mou přítomnost na vědomí všem vozidlům jedoucím za mnou. Upnutí je pevné, guma je silná, díky tomu ledvinka při běhu a správném utažení nijak nevlaje ani neskáče. Vývod na sluchátka je už jen úsměvným doplňkem. V silničním závodě jsem si do ledvinky dal energetický gel a pružný popruh používám k uchycení startovního čísla.

Běžecká čelenka Mono IV

V zimě běhám s čelenkami, v čepici se mi paří hlava. Občas čelenku vytáhnu ale i na podzim při vlahých ranních bězích, při předzávodním strečinku, ale i do civilu a večerní otužovačky. Tak třeba zrovna čelenka Energetics Mono IV je taková univerzální pomocnice. Je lehoučká, jemný fleec na vnitřní straně tepelně izoluje, neprofoukne, zase dobře odvádí pot, který nestéká do očí. Když je mi v ní přece jen horko, jednoduše ji smotám do kapsy, je skladná, ani o ni nevím. Reflexní prvky nechybí ani tady, v tuhle dobu, kdy je brzy tma je viditelnost důležitým atributem.

Běžecké boty Sierra GTX

Nešlo by běhati bez kvalitní obuvi. Dlouho jsem se vyhýbal membránovým botám, vždycky jsem tvrdil, že k běhání občasné mokro v botách prostě patří. Dokud jsem nepoznal, že je docela fajn přiběhnout z celodenního běhu a mít nohy v suchu. Samozřejmě v kombinaci se správně zvolenou ponožkou. Sáhl jsem tedy po Salomon Sierra GTX a otestoval jsem je v tom nejhorším co mi pod nohy přišlo.

Patnáct hodin v deštivém počasí, sedmdesát kilometrů v nohách skrze kameny, kořeny, bláto, louže a co na to boty? Ty nejenže ani nepíply, přežily bez újmy, ale hlavně dovedly mé nohy do cíle suché, bez jediného puchýře a se všemi nehty na nohou. Technologie Sensifit spolu s rychlým a pohodlným šněrováním Quicklace rovnoměrně a pevně obepnuly mou nohu a přesto nízký profil boty umožnil mé noze maximální a nespoutaný rozsah pohybu, takže jsem s nimi skákal po kamenech jako horská koza. S přilnavou a protismykovou kontaktní podrážkou Contagrip jsem se nemusel bát téměř ničeho, i když, ruku na srdce, mokré listí v kombinaci s blátem umí i tak mnohdy nečekaně podmést nohu. Takže důležité je, ať už máte na nohou sebelepší obutí, vždy věnovat pozornost procvičování a zpevňování kotníku a mít tyhle „rizikové běhy“ trošku natrénované.

Co říct na konec. Očekával jsem, že budu mnohem více kritičtější, avšak zvolené kousky mi dobře padly, není co bych jim příliš vytknul a dokud se teplota bude držet někde okolo nuly proběhám s nimi ve stejném složení i část zimy, nanejvýš přidám lehké rukavice.