Cyklistika je i hrou na štěstí

Cyklistka Kateřina Nash hovořila o ukončení kariéry tolikrát, že to možná už ani nikdo nespočítá. Jenže odejděte do cyklistického důchodu, když kolo a závody na něm tolik milujete.

Pádný důkaz? Loňská olympiáda bikerů v Riu. V 39 letech, coby nejstarší česká olympionička, tam Nash dojela po parádním výkonu pátá a aby dala najevo, jak ji ten závod pod pěti kruhy bavil, smála se na všechny už sto metrů před cílem, načež na posledních metrech předvedla na kole ukázkovou roznožku. Když poté dostala otázku, zda teď už opravdu skončí kariéru, usmála se a řekla: "Uvidíme."

Neskončila, jak jinak. A tak letos na začátku února stála čtyřicetiletá bojovnice ve Valkenburgu na startu mistrovství světa cyklokrosařek, na trati znovu bojovala o medaili, znovu jela dlouho pátá - a potom opět jednou pochopila, že cyklistika není jen o síle a o jezdeckém umění, ale také o štěstí. Krátce a stručně: urval se jí šaltr.

Za spodku trati musela běžet až do depa, ztratila sedm pozic, v cíli neměla ani nejmenší pomyšlení na roznožku a po závodě řekla: "Jsem ted trochu smutná." Dotaz na možné loučení s kariérou přišel i tentokrát. A odpověď? "Uvidíme." 
Stejně by jí už nikdo nevěřil, kdyby řekla, že tentokrát opravdu skončí.