Můj příběh: Spánek trénuji za extrémního počasí na balkóně

10.06.2013

Když vše půjde podle plánu, za měsíc touto dobou se budu blížit k polovině své dobrodužné cesty dlouhé 1 000 mil vedoucí z východního cípu Slovenska do Ašského výběžku. A protože do startu závodu zbývá něco málo přes tři týdny, každý den řeším, co si vlastně s sebou povezu.

Na kole strávím podle odhadů necelé dva týdny, ve hře je tak každý gram navíc. A nejen to, řešit musím kromě váhy také objem nezbytných věcí, jinak se budu na trase pořádně trápit. Přenocování, to je to oč tu běží. Právě na spánek se soustředí má první myšlenka. Kde budu spát, v čem, na čem a za jakého počasí. Tomu podřizuji největší část své přípravy.

Beru bivakovací pytel, který slouží k přespání ve volné přírodě. Je sešitý z tkaniny s membránou a je nepromokavý. Důležité je si uvědomit, že po sesednutí z kola nemůžu hned do spacáku. Musím nejprve trochu zchladnout. Spát budu na samonafukovací karimatce McKinley v tloušťce 2,5 centimetru a ve spacáku McKinley Extreme light 1100, který mi bude s komfortní teplotou do plus pěti stupňů stačit. Počítám i s možným poškozením pytle, proto beru lehounkou a snadno balitelnou alumatku.

V posledních dnech jsem spacák vyzkoušel na balkóně. Počasí mi umožnilo vyzkoušet materiál v plné zátěži téměř za extrémních podmínek. Při noclehu jsem měl na teploměru 5 stupňů a ve spacáku bylo teplo. Zvykám si i na spánek bez polštáře. Ráno mě sice bolí za krkem, ale to je pouze o zvyku.

Důležité je tyto věci velmi chytře umístit na kolo. Spacák a bivak povezu na zadním nosiči, který je upevněn na sedlové trubce kola. Spacák váží 1 070 gramů, bivak půl kila. To je maximální možná zátěž, kterou nosič dá. Nechci riskovat jeho ulomení. Pod nosičem je ještě blatník, který mě bude chránit před vodou.

Na řídítkách a rámu povezu brašny s jídlem, servisním nářadím, lepením, mazivem, pumpou a dvěma náhradními dušemi. Jak mi zkušenější kolegové radili, beru s sebou i patku od přehazovačky a šest speciálních drátů do výpletu kol, které mi sehnal kamarád Vašek Utínek z firmy Bottico s.r.o.

Teď už mi zbývá poslední zavazadlový prostor, ten je pro batoh Deuter Trans Alpine 30. Batoh je unikátní v tom, že je určen pro jízdu na kole v extremních podmínkách. Odvětraná záda, pláštěnka, reflexní prvky, velké množství kapes a popruhů. Třicetilitrový objem mi dává možnost komfortního prostoru pro oblečení a vodu.

Povezu s sebou jídlo poslední záchrany, které používá americká armáda. Jsou to vakuově zabalené potraviny s velkou výživovou a nutriční hodnotou. Toto jídlo budu pojídat především o víkendech a svátcích, kdy budou všechny obchody po cestě zavřené. Dále s sebou povezu balení aminokyselin BCAA pro rychlejší regeneraci a pro doplnění lehkých cukrů budu mít balení maltodextrinu. Posledním doplňkem stravy bude 20 kusů energetických tyčinek Nutrrixxion.

Na pití budu mít na kole dvě láhve s vodou po 0,8 litru a v batohu rezervu s jedním litrem. Vodu budu dokupovat, čerpat ze studánek, popřípadě v krizových situacích zvonit na místní obyvatelstvo. Ani to prý není zcela výjimečné a občas holt nutné.

Základním pilířem mé cesty bude samozřejmě kolo. Dva týdny v jeho sedle, to už je vážný vztah. I proto jsem rád, že mi společnost Intersport zařídila nejvyšší model kol značky Genesis. Typ Evolution Team je postaven na vysokém rámu s kompletní výbavou Sram X0 a vidlicí RockShox Reba RLT. Na kole oceňuji karbonový rám a karbonové kliky s třemi převodníky. K zahození nebude ani desetistupňová kazeta s 36 zuby. Tenhle plnokrevník mě doslova uchvátil a musím přiznat, že každý kilometr strávený na tomto kole je pro mě velkým zážitkem.

Seznam oblečení: 2x krátké a 1x dlouhé cyklokalhoty, 2x krátký a 1x dlouhý dres, zimní windstoperová bunda, nepromokavá vesta a pláštěnkou, spodní prádlo Odlo, rukavice, rukavice Northwave s krátkými prsty, nepromokavé návleky, tretry.

Nezapomínám také na bezpečnost v podobě předního a zadního osvětlení a přilby včetně reflexních prvků. Teď ještě sehnat světlici a pepřový sprej na medvědy a můžu vyrazit vstříc novým zážitkům.

Držte mi palce!